Menu:

Châteauneuf-du-Pape

Châteauneuf-du-Pape je jednou z nejslavnějších vinařských oblastí u nás. Velký dík za to jistě patří "popíjení Châteauneuf-du-Pape" Michala Tučného.

Châteauneuf-du-Pape zahrnuje vesnici stejného jména a okolní vinice také poblíž sousedících vesnic Bédarrides, Courthézon a Sorgues. Pokud někdy pojedete z Avignonu do Orange, určitě si tuto vinařskou mekku nenechte ujít.

Celková rozloha této oblasti činí 3200 hektarů, na kterých najdeme tři různé typy půdy. Na severu a severovýchodě najdeme půdu pokrytou zakulacenými kameny "galets roulés", které jsou přes den ohřívány sluncem, aby v noci naopak dávaly získané teplo vinné révě. Galets jsou pozůstatky Alpských ledovců, které bysme v této oblasti našli před několika tisíci lety. Tyto kameny kromě "nočního topení" plní i další funkci: během suchých letních dní pomáhají v půdě udržet drahocennou vlhkost, kterou by jinak odvál mistrál. Na východě je půda převážně písčitá, na jihu je v ní více kamenů

Počasí v této oblasti charakterizuje neskutečný počet slunečních dní, za rok jich bývá více než 230.

Místní vinařství ročně vyrobí více než 110 000 hektolitrů vína.

Historie

Název Châteauneuf-du-Pape můžeme přeložit do češtiny jako Papežův nový hrad, což je velmi výstižné, protože velká část historie stejnojmenné vesnice je spojena s papeži, kteří sídlili v nedalekém Avignonu.

Vinařské techniky byly známé už starým Galům, ale více je rozvinuli Římané. Prvními skutečnými vinaři byli mniši, kteří vyčistili půdu a rozšiřovali vinice. Podle dochovaných pramenů Geffrey, biskup z Avignonu, zasadil v roce 1157 vinnou révu a osobně řídil vinařství v samotném Châteauneuf.

Ve 13. století měla vesnice Châteauneuf už tisíc obyvatel a žila z obchodu s vínem, které pěstovala na 300 hektarech vinic.

V roce 1308 papež Klement V., bývalý arcibiskup v Bordeaux, přemístil svoje sídlo z Vatikánu do Avignonu. O Klementovi a dalších papežích z Avignonu se říká, že byli velkými milovníky vína z Burgundska. V té době vinařství v oblasti kolem Avignonu prakticky neexistovalo. Jen severně od Avignonu biskupové pěstovali víno pro svoji vlastní potřebu. Jan XXII., který se stal papežem po Klementovi V., si tato vína oblíbil a věnoval se rozvoji vinařství. V jeho době se začala používat značka "Vin du Pape" (Papežovo víno), jakožto předzvěst dnešního systému apelací. Později byl tento pojem přiřazen k Châteauneuf-du-Pape. Jan XXII. nechal postavil v Châteauneuf-du-Pape hrad, který zde najdeme dodnes.

V 16. století si vína z Châteauneuf získala výbornou pověst, o čemž svědčí zachované účetní doklady o čilém obchodování s obchodníky z Orange a Avignonu. Podle své knize o historii Provensálska o Châteauneuf píše i samotný Nostradamus. Uvádí, že toto skvělé víno bylo dováženo až do Říma.

V 18. století se vína z této oblasti začala obchodovat pod označením vin d'Avignon. Okolo roku 1800 vinná réva rostla na 325 hektarech, které ročně daly hrozny pro 11 000 hektolitrů vína. Ve stejné době se objevují vína Châteauneuf-du-Pape-Calcernier, která byla lehčí variantou dnešních vín z Châteauneuf-du-Pape.

Na konci 18. století si mohli vinaři dovolit prodávát víno za cenu o celou třetinu vyšší než byla maximální cena pro jiná vína z údolí Rhony. Markýz Tulle de Villefranche obchodoval s vínem po celé Francii, vyvážel do Itálie, Německa, Anglie i do Bostonu a Filadelfie.

V 70. letech 19. století i tuto oblast zasáhla epidemie révokazu, který zdecimovala většinu francouzských vinařských oblastí. Révokaz dostal Châteauneuf-du-Pape na kolena. Začátkem 20. století bylo místní víno prodáváno pouze do Burgundska, kde ho přímíchavali do svého vína, aby získalo na síle a zvýšilo obsah alkoholu.

Zlom přišel s 1. světovou válkou. Krátce po ní v roce 1923 byla vyhlášena apelace Châteauneuf-du-Pape, aby ochránila místní víno před plagiátorstvím. Tato první AOC, kterou inicioval Baron Pierre le Roy z Chateau Fortia, omezovala počet odrůd na deset. V roce 1936 byl seznam odrůd rozšířen na třináct a v roce 2009 na dnešních osmnáct odrůd.

Vinaři v Châteauneuf-du-Pape jsou známi svým ochranářstvím. Dokonce v roce 1954 místní úřady přijaly nařízení, které zakazuje létajícím talířům přelety, přístání a vzlety nad místními vinicemi.

Vína

Châteauneuf-du-Pape produkuje červená i bílá vína. Pravidla AOC nepovolují výrobu růžových vín. Víno v obchodě poznáte díky tmavším láhvím s typickou papežskou pečetí.

Povolené jsou tyto červené odrůdy: Cinsaut, Counoise, Grenache Noir, Mourvedre, Muscardin, Piquepoul Noir, Syrah, Terret Noir a Vaccarese; bílé odrůdy: Bourboulenc, Clairette Blanche, Clairette Rose, Grenache Blanc, Grenache Gris, Picardan, Piquepoul Blanc, Piquepoul Gris a Roussanne. Procenta pro jednotlivé odrůdy nejsou daná. Obecně ale můžeme uvést, že většinu ve výsledné směsi mívá Grenache.

Podle údajů z roku 2004 největší podíl ve vinicích má Grenache Noir s 72%, následují Syrah 10,5%, Mourvedre 7%. Odrůdy Cinsaut, Clairette, Grenache Blanc, Roussanne a Bourboulenc mají každá kolem 1 až 2,5%. Zbývajících sedm odrůd má dohromady méně než 3,5%.

Vína mají vysoký obsah alkoholu, typicky 13 až 15%. Minimum stanovené regulemi AOC je 12,5%.

Výroba vína je ovlivněna vysokým obsahem cukru v bobulích. Hned po sklizni jsou hrozny lisovány. Fermentace probíhá při vysokých teplotách. Protože Grenache je nachýlný na oxidaci při styku s pórovitým povrchem dubových sudů, víno zraje v betonových nádržích. Ostatní odrůdy zrají v obrovských starých sudech, takzvaných foudres, kde nemohou tolik získat charakter typický pro vína zrající v malých dubových sudech.

Červená vína

Hlavní odrůdou červených vín je Grenache noir, někteří vinaři dávají přednost odrůdě Mourvedre. Taková vína je třeba nechat delší čas dozrát v láhvi. Pokud vinař preferuje Grenache, mívá šťáva z hroznů při vysoké zralosti až charakter marmelády a bývá velmi sladká. Do směsi se přidává Syrah, aby dodal barvu a chuť, Mourvedre, aby přidal svoji eleganci. Mezi výrobci najdeme i takové, kteří svoje víno vyrábí pouze z Grenache noir, ale také některé, jež smíchají alespoň stopové množství všech povolených odrůd.

Bílá vína

Bílá vína tvoří z celkové produkce jen 5%. V bílých vínech se potkávají odrůdy Grenache blanc a Roussanne se svojí plností a ovocnou chutí s odrůdami Bourboulenc, Clairette a Picpoul, které dodají vínu kyselinku.

Některá vinařství vyrábí jednodruhové víno z Roussanne, které dozrává v dubových sudech. Tyto je pak možné archivovat 7 až 8 let, aby získaly vůni exotického ovoce.

Vinařství

Použité zdroje: Tom Forrest - TheComplete Wine Course, wikipedia.org, snooth.com, thewinedoctor.com

Oficiální stránky oblasti v angličtině

Překlady cizojazyčných textů zajišťuje www.e-translate.cz